Dlouhodobá péče – Quo vadis?

Mgr. Miroslav Stejskal (produktová analytik OVB Allfinanz)

Kontinuálně probíhající diskuse o podobě zdravotních a sociálních reforem přímo vybízí k podniknutí krátké exkurze do problematiky dlouhodobé péče s důrazem na možnosti poskytování plnění formou péče v produktech životních pojišťoven a také na současné zdroje financování výdajů pro osoby vyžadujících dlouhodobou péči.

Asistenční služby v produktech pojištění osob

Současnou nabídku péče pro klienty pojišťoven představují zejména asistenční služby. Ponecháme-li stranou zájmu asistenční služby poskytované k produktům neživotního pojištění a zaměříme-li se typy asistenčních služeb poskytovaných formou automaticky sjednávaného benefitu nebo formou samostatného připojištění k životním, úrazovým a nemocenským tarifům lze asistenční služby shrnout do následujících obecných oblastí představovaných charakteristickými úkony:

 

Úklid bytu

  • Vysávání, vytření podlahy, utření prachu
  • Mytí nádobí
  • Vynesení odpadu

Údržba ošacení

  • Praní prádla
  • Sušení prádla
  • Žehlení prádla

Donáška stravy

  • Pravidelná donáška stravy dle jídelního lístku

Nákupy

  • Sepsání seznamu požadovaného nákupu
  • Samotný nákup
  • Úklid nákupu

Ošetřovatelské služby

  • Pomoc s osobní hygienou
  • Pomoc při stravování

Zajištění zdravotní péče

  • Lékař na telefonu (konzultace zdravotního stavu)
  • Objednání k lékaři (organizace ambulantních vyšetření)
  • Doprava do/z nemocnice (doprovod k lékaři)
  • Informace o zdravotních službách (dostupnost – otevírací doby)

Ačkoliv je rozsah poskytovaných služeb dostatečný pro pokrytí základních potřeb běžného života, signifikantním znakem těchto věcných plnění pojištění je omezení doby, po kterou budou asistenční služby v případě pojistné události poskytovány. Další limitní prvek může představovat i maximalizace počtu zásahů během stanovené doby.  Asistenční služby jsou tedy v dnešní době využívány primárně k pokrytí krátkodobé potřeby související zpravidla s úrazem nebo pouze dočasným zhoršením zdravotnímu stavu.

Současný zdroj financování dlouhodobé péče.

Naproti tomu je v českém právním řádu zákonem o sociálních službách zakotven nárok na příspěvek na péči, jehož výše se odvozuje od stupně závislosti na pomoci jiné fyzické osoby. Posuzována je přitom schopnost péče o vlastní osobu a soběstačnost.  Konkrétní výše příspěvku na péči je detailněji popsána v tabulce.

TABULKA výše měsíčního příspěvku na péči dle věku a stupně závislosti

Věk

I. stupeň

II. stupeň

III. stupeň

IV. stupeň

do 18 let

3.000 Kč

5.000 Kč

9.000 Kč

12.000 Kč

starší 18 let

800 Kč

4.000 Kč

8.000 Kč

12.000 Kč

Jak je z TABULKY patrné, příspěvek na péči nepokrývá skutečné náklady na péči zejména v případech, kdy zdravotní stav takovéto osoby vyžaduje celodenní péči. S ohledem na nízkou dostupnost zařízení sociálních služeb (stacionáře, domy s pečovatelskou službou atd.) může tento stav u osob – zpravidla nejbližších příbuzných –  poskytujících zdravotně handicapovanému nezbytnou péči vést až k nutnosti přerušení vlastní ekonomické činnosti.

Pozitivním trendem poslední doby však lze zájem pojistitelů využívat subsidiárně zákona o sociálních službách, resp. jeho prováděcí vyhlášku při definici pojistné události pro určení nároku na pojistné plnění z titulu nesoběstačnosti nebo snížené schopnosti péče o vlastní osobu. Obdobným a již zaběhlým příkladem je pojištění invalidity (II. nebo III. stupně), kde pojistitelé vesměs subsidiárně využívají zákon o důchodovém zabezpečení.

I ze strany osob vstupujících do pojištění lze spatřit pozitivní trend a to zejména v ochotě čerpat pojistné plnění namísto dosavadní dominantní jednorázové výplaty nově i formou důchodu, který bývá navíc v pravidelných intervalech valorizován.  Samotné sjednání produktu u komerční pojišťovny pro ně přináší jednu nespornou výhodu, a tou je garance výše vyplácené dávky, jejichž výši si navíc pojištěný může téměř bez omezení zvolit. Jen pro srovnání – příspěvek na péči činil pro osoby s lehkým stupněm závislosti (I. stupeň) v roce 2007 2.000 Kč oproti dnešním 800 Kč.

Jak dál (vládo)?

Aktuálně deklarovaný záměr vládní koalice připravit zákon o dlouhodobé zdravotní péči, na jehož přípravě se má právě z důvodu dosavadního čerpání prostředků jak ze zdravotního tak sociálního systému podílet Ministerstvo zdravotnictví s Ministerstvem práce a sociálních věcí se jeví jako krok správným směrem.

Zda a eventuelně jakou úlohu budou v novém systému sehrávat komerční pojišťovny, zejména s ohledem na proklamovaný kýžený efekt přesunu péče o osoby vyžadující dlouhodobou zdravotní péči do domácího prostředí, se dozvíme nejspíše z vládního návrhu zákona a následné diskuse.

Každopádně již dnes lze konstatovat, že současné produkty komerčních pojišťoven nabízí kromě peněžního plnění i věcné plnění ve formě ošetřovatelských služeb. Je tedy otázkou, zda budou plnit tak jako doposud suplementární úlohu, nebo jim bude umožněno, aby se těžiště jejich zájmu přesunulo kupříkladu směrem k PPP projektům. Anebo snad komerční pojišťovny předběhnou dobu a přijdou v předstihu s vlastními řešeními postavenými na již disponibilním know-how?

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice OVB Allfinanz se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s